Projekty
Projekty
Projekty ERC
Paměť a populismus zezdola (MEMPOP)
ERC 2022 Starting Grant, Horizont Europe, Evropská komise
101076092; 1.1.2024 – 31.12.2028
Hlavní řešitel: MSc. Johana Wyss D.Phil.
Political polarisation with rising support for populist movements is one of the most pressing global issues that we are facing worldwide. Yet, it is usually Central and Eastern Europe that are singled out for examples of unprecedented resurgences of populism, illiberal nationalism, and increasingly authoritarian forms of government. However, considering how divergent the so-called populist regimes of Central and Eastern Europe are, as well as the types of mnemonic populism they employ, ‘populism’ has become a label that is as empty as it is fashionable. To scrutinise the notion of Central and Eastern European populism and provide a novel perspective on this phenomenon, the project proposes a radical shift from the two units of analysis that are taken for granted in populism studies: the temporal unit that presumes Central and Eastern European populism is a post-socialist consequence; and the geographical unit that essentialises contemporary nation-states of Central and Eastern Europe. By adopting a bottom-up approach and investigating the everyday mnemonic practices and populist sentiments of ordinary people living in the transnational borderland periphery, namely, Burgenland, Galicia, Istria, and Silesia, this pioneering study moves away from the elite, top-down investigation of populism as well as the tendency to treat the state as the primary unit of analysis. Instead, it shifts the centre of focus to the postimperial transnational borderlands where, in fact, both antagonistic memories and support for populist movements are arguably the strongest.
This project has received funding from the European Research Council (ERC) under the European Union’s Horizon Europe research and innovation programme (grant agreement No 101076092).
Veterinarization of Europe? Hunting for Wild Boar Futures in the Time of African Swine Fever (BOAR)
Veterinarizace Evropy? Lov divoké budoucnosti v čase Afrického moru prasat (BOAR)
ERC Consolidator Grant, Horizont 2020, Evropská komise
Grantová dohoda č.: 866350; 2020-2025
Řešitel: Luděk Brož
Řešitelský tým: Aníbal G. Arregui, Erica von Essen, Thorsten Gieser, Paul G. Keil, Laura J. Kuen, Kieran O’Mahony, Garry Marvin, Marianna Szczygielska, Virginie Vaté, André Thiemann
African Swine Fever is a fatal porcine virus infecting Europe’s prolific wild boar. Human conflict with wild boar has intensified over fears that exposure to a diseased population will contaminate domestic pig farms. Veterinarians play an important role in European State management of the viral threat. The BOAR project is an EU-funded, anthropological study of veterinary knowledge and practice beyond animal health, examining how veterinary science increasingly mediates human-wildlife interactions, and serves to structure and govern society through biosecurity measures. As self-appointed stewards of wild boar, recreational hunting communities are key subjects for researching veterinary interventions. The BOAR project will deliver innovative insights for the anthropology of hunting, the future of human-porcine relations, and the emerging subfield of 'veterinary anthropology'.
This project proposes a collaborative, ethnographic investigation of the relationship between three understudied subjects in anthropology: veterinary medicine, European hunting and wild boars. In recent decades, the wild boar has proliferated, (re)conquering the natural, rural and urban landscapes of Europe, and increasingly clashing with human practices and worlds. Classified as a game animal, the boar is primarily killed and managed by recreational hunters. Yet, hunters are proving incapable of stemming the tide of this intelligent, adaptable being, an interspecies relation that challenges hunting’s value and legitimacy in European society. This tension has amplified with the arrival of African Swine Fever (ASF) to the continent: a fatal virus that travels between wild boar and domestic pig, forest and farm, and threatens to infect and ruin the pig industry. In the name of biosecurity, and informed by veterinary knowledge, some States have intervened and conducted mass culls, erected dividing fences across Schengen space, or instituted no-go zones. During this crisis we witnessed how veterinary medicine’s role can extend beyond mediating human-animal relations, and work to structure and govern human lives in general. At the intersection of boars, hunting, ASF and veterinary medicine, this project has two main objectives: first, to examine how European hunting and porcine futures are intertwined, and the role of veterinarians in shaping these futures, and; second, through human-boar relations, study how society is becoming increasingly veterinarized and thus shape the conceptual and methodological development of the emerging field of veterinary anthropology. This project will further contribute to anthropology by opening a novel empirical and theoretical niche for the anthropology of hunting, and experiment with ethnography as a tool of engagement with near futures. The emerging and uncertain impact of ASF in Europe is an excellent moment to conduct such a project.
This project has received funding from the European Research Council (ERC) under the European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme (grant agreement No 866350).
Evropské projekty (ostatní)
Evropská síť pro vedlejší produkty lesního hospodářství (dřevěné uhlí, smola, dehet, potaš)
Network for forest by-products charcoal, resin, tar, potash (EU-PoTaRCh)
COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology
CA22155
Počáteční datum: říjen 2023
Koordinátor: Poznań University of Life Sciences – Prof Magdalena ZBOROWSKA
Partnerské instituce v ČR: Etnologický ústav AV ČR, Botanický ústav AV ČR
Řešitel za EÚ AV ČR: Dr. Jiří Woitsch (člen CA22155 Management Committee a WG1 co-coordinator)
EU-PoTaRCh-establishes a network for the past, present and future of use of major non-timber forest raw materials and products in Europe. Whilst it will focus on forest by-products mainly Potash Tar Resin Charcoal (PoTaRCh)–as representatives of traditional forest exploitation heritage, it will touch upon other forest by-products (tannins, pitches). The scholarly vision is to enlighten the relevance of these products in history, especially their role in industrialization. The goal is to identify and assess production changes and their social and environmental impacts on sustainable development, and based on their heritage, to draw lessons for the future. The Action will support stakeholders who know these products and are interested in them, as they use them in the production, education, and promotion of heritage. Due to the participation of stakeholders with significantly different activity profiles (museums, state forests, associations, etc.), hence high diversity of needs will have to be answered by this Action.
The Action will put emphasis on ITCs participation, which have a rich history of producing PoTaRCh, and also special attention to Gender balance mobilizing in particular women to act as leaders of WG, STMS and workshop organizers. The Action will help to find ways to sustainable forest use and transfer knowledge to better methods and products in the bioeconomy.
https://www.cost.eu/actions/CA22155/#tabs+Name:Description
Leták ke stažení zde.
Evropská Síť Prasečí Chřipky
European Swine Influenza Network
COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology
CA21132
Počáteční datum: Podzim 2022
Koordinátor: CEVA Animal Health – Dr. Gwenaëlle Dauphin
Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Luděk Brož
Swine influenza is a highly contagious respiratory disease in pigs caused by influenza A viruses (swIAV) which leads to production losses. The intensification of pork production systems and free livestock movement across borders fosters the spread of the virus in Europe. New variants, some with zoonotic potential, constantly emerge. Recent human pandemics have highlighted the zoonotic and reverse zoonotic potential of swine influenza and its risks for both animal and public health. Despite the burdens caused by swine influenza, surveillance across Europe is scanty and fragmented. Disease awareness is low in some European countries, diagnostic protocols are not harmonized, most countries lack standardised procedures and vaccine coverage is inconsistent. An interdisciplinary expert network is needed to develop a comprehensive view of the disease and its impacts to better manage swine influenza in Europe. ESFLU will:
● Facilitate data sharing and analysis for swIAV surveillance with national and international agencies
● Establish the network as the European OFFLU counterpart and support global surveillance and pandemic preparedness
● Strengthen capability in Europe to detect, identify and characterize swIAV virus
● Establish guidelines for swIAV management and control in pig herds
● Promote dialog between stakeholders and inform policymakers and the general public on swine flu disease burden and the risks to public health.
ESFLU gathers 76 experts in an interdisciplinary One Health approach. The Action will advance scientific knowledge concerning swIAV, improve disease surveillance and management capabilities, benefit pork production and reduce risks to both animal and human health.
https://www.cost.eu/actions/CA21132/
Pomalá paměť: transformativní praktiky v časech nerovnovážných a akcelerujících změn
Slow Memory: Transformative Practices for Times of Uneven and Accelerated Change
COST Action, COST: European Cooperation in Science & Technology
CA20105; 2021-2025
Koordinátor: Nottingham Trent University – Prof. Jenny Wüstenberg
Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Johana Wyss
We are living in times of deep contradictions. While our world accelerates and grows smaller through superfast digital networks, it is also marked by widening socio-economic disparities. We face viral pandemics, rapid species extinction, increased automation of work, quick fixes for mental health, political upheavals and displacements of old certainties. Adaptation and resilience to these challenges must draw on past experiences and cultural resources – this can only happen if we slow down and take time to remember well. This Action addresses the need for increased interdisciplinarity in our understanding of how societies confront their past to contend with environmental, economic and social changes brought on by sudden events and by slow and creeping transformations. The future of peace, prosperity, politics, work and climate will depend upon how we remember socio-cultural and political changes. Transformative practices of remembrance – as objects of study and as critical interventions – will be shared collaboratively across Arts and Sciences in order to reveal the ways in which humans confront large-scale processes of change. This Action will uniquely focus the attention of scholars, policymakers and cultural professionals on alternative paths to build resilience in the face of contemporary rapid-response culture. Through transnational and interdisciplinary discussions, we will address urgency, emergency, crisis and acceleration by drawing together the ‘multi-sited’, ‘eventless’ and slow-moving phenomena that can best be studied by ‘slowing down’ our research methods, to afford capacity building, knowledge generation and impact activities. Inspired by ‘slow science’ (Stengers 2018), we seek an alternative kind of social remembering.
Twitter: @slowmemo
Projekty GA ČR
Nerovné občanství a transnacionální mobilizace polských, českých a ukrajinských Romů tváří v tvář válce na Ukrajině
Bilaterální projekt NCN-GACR na principu Lead Agency
GF24-14388L
2024-2026
Partnerské organizácie: Centrum pro výzkum migrace, Varšavská univerzita a Seminář romistiky, ÚESEBS, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Projektový tým za EÚ AV ČR: Martin Fotta, Jan Ort, Kateřina Joštová, Yanush Panchenko
Solidarita, kterou Polsko a Česko projevily Ukrajincům prchajícím před válkou, byla bezprecedentní., Ne všichni z nich se ale dočkali rovného zacházení. Bilaterální polsko-český projekt, na němž se podílejí tři instituce, se zaměřuje na migrační zkušenosti a trajektorie ukrajinských Romů, tedy těch, kteří neodpovídali dominantnímu rasovému a genderovému profilu pomoc zasluhujícího ukrajinského uprchlíka. Zkoumá také aktivity českých a polských Romů, kteří se mobilizovali, aby jim pomohli. Výzkum se zabývá nerovnou povahou občanství ve střední a východní Evropě a tím, jak se anticikanismus promítá do různorodých vztahů ve válečném kontextu. Srovnáním Polska a Česka, zemí s významnou ukrajinskou populací a vysokým podílem ukrajinských uprchlíků, poskytuje v tomto ohledu unikátní perspektivu, když navíc obě země mají komplexní a specifickou historii vztahů mezi Romy a Neromy. Smíšené romsko-neromské výzkumné týmy budou využívat různé etnografické metody, aby zdůraznily romské aktérství a zpochybnily dědictví metodologického nacionalismu, který reprodukuje vylučující povahu národního státu vůči etnickým menšinám.
Web projektu: https://rocit.pl/
Mezi „Východem“ a „Západem“ – zkušenosti s hranicí a narativy o hranici na česko-slovenském a slovensko-ukrajinském pomezí
Standardní grant, GA ČR, 23-05924S, 2023–2025
Koordinátor: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i. – Mgr. Jana Nosková, Ph.D.
Partnerská instituce: Filozofická fakulta Karlovy Univerzity Praha
Řešitelé za EÚ AV ČR: PhDr. Katarína Popelková, CSc., Dr. Natalia Zaitseva-Chipak
Interdisciplinární projekt se zabývá zkušenostmi s hranicí a jejich proměnami v době krizí. Předmětem empirického výzkumu je česko-slovenská a slovensko-ukrajinská hranice. Projekt se zaměřuje na následující oblasti: (1) identifikace způsobů vnímání, zažívání hranic a vyprávění o nich lokálními aktéry, (2) analýza způsobů (re-)produkce hranic v praktikách a diskurzech a skrze ně, (3) zkoumání strategií a způsobů „vytváření“ a „využívání“ hranic jako zdroje na lokální a národní úrovni, (4) tázání se po roli komunikativní a kulturní paměti při tematizování státních hranic a analýza politiky paměti. Výsledky výzkumu budou syntetizovány, osvětlí způsoby (re-)konstrukce hranic z mikro- a makroperspektivy a zásadně rozšíří znalosti o zkušenostech s hranicemi v současné glokalizované společnosti. Výzkum využívá kvalitativní metody, jeho teoretický rámec je založen na konceptech a přístupech spjatých se studiem hranic, paměti a narativů.
Folklore revival in post-socialist countries: politics, memory, heritization and sustainability
Mezinárodní project Lead Agency, Grantová agentura ČR
P410 - Moderní dějiny (od roku 1780) a etnologie
GAČR 22-31474K; 2022–2024
Koordinátor: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Partnerská instituce: The Institute of Ethnomusicology, Slovenian Academy of Sciences and Arts
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: doc. Mgr. Daniela Stavělová CSc., Matěj Kratochvíl, Ph.D., PhDr. Zdeněk Vejvoda, Ph.D., Zita Skořepová, Ph.D., Lucie Uhlíková, Ph.D.
Projekt je zaměřen na sledování tzv. folklorních aktivit v současné společnosti, které jsou spojené s provozováním hudby a tance s prvky tradiční lidové kultury bez zjevného záměru zušlechťovat, pečovat či dále šířit. Na rozdíl od ideologicky pojatého folklorního hnutí druhé poloviny 20. století je tu zřetelný posun od prezentačního k participačnímu provozování. Dochází ke změně prostředí těchto aktivit, které se neodehrávají pouze v rámci činnosti folklorních souborů a přidružených akcí, ale ve spojení s nově se utvářejícími událostmi. Důležitý je tu proces přejímání obrazů folklorního hnutí v kulturní paměti, jde také o posun od lokálního ke globálnímu: folklor jako odraz lokální nebo regionální identity versus folklor coby pole hybridního a multižánrového hudebně tanečního vyjadřování využívajícího brikoláže a přivlastnění deteritorializovaných tradic. Teoretickými rámci budou především východiska současné etnomuzikologie a etnochoreologie zaměřená na studium hudby a tance v každodenním životě, jejich performativity a způsobů komunikace.
Více.
Transformace Slezska 1945-1948
Transformation of Silesia 1945-1948
Standardní projekt 2022, Grantová agentura České republiky
22-05263S; 2022–2024
Koordinátor: Slezské zemské muzeum – Dr. Ondřej Kolář
Partnerské instituce: Etnologický ústav AV ČR
Řešitel(é) za EÚ AV ČR: Dr. Johana Wyss, Mgr. Anežka Brožová
[Projekt se zaměřuje na průběh a dopady společenské transformace v regionu českého Slezska a přilehlých regionů severní Moravy (v obvodu Expozitury Zemského národního výboru moravskoslezského v Ostravě) v období od konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945 po nástup komunistického režimu v Československu v únoru 1948. V daném období byl region zasažen nuceným vysídlením většiny německy mluvícího obyvatelstva, stejně jako masovou industrializací. Zároveň jde o éru redefinování česko-polských vztahů a debat o postavení Slezska v rámci českých zemí. Demografické, ekonomické, správní a společenské změny byly doprovázeny také úsilím o čechizaci kulturního a vědeckého života. Tento projekt se soustředí na čtyři tematické oblasti: státní správu, identitu, migraci a urbanismus. Aby bylo možné splnit multidisciplinární zaměření projektu, tým zahrnuje výzkumníky z oblasti historie, kunsthistorie a sociální antropologie.
Minuty mezi životem a smrtí: Proměny zdravotnické záchranné služby a profesní identita jejích zaměstnanců v českých zemích 1952−2003
Standardní projekty, Grantová agentura ČR
GA23-05753S; 2023−2025
Koordinátor: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.; Mgr. Jiří Hlaváček, Ph.D.
Partnerská instituce: Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Řešitelka za EÚ AV ČR: Mgr. Olga Nešporová, Ph.D
Projekt se zaměřuje na analýzu a identifikaci procesů ve vývoji zdravotnické záchranné služby (ZZS) a profesní identity jejích zaměstnanců v českých zemích v časovém záběru od převzetí poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče státem v r. 1952 až po transformaci ZZS v krajské příspěvkové organizace v r. 2003. Záměrem je postihnout institucionalizaci, profesionalizaci a modernizaci záchranné služby prostřednictvím komparace oficiálního diskursu (legislativa a resortní normy) a aktérské perspektivy (pamětnická reflexe) ve formě regionálních mikrohistorických sond. Interdisciplinární výzkum se pohybuje na pomezí dějin lékařství, soudobých dějin, paměťových a identitárních studií. Sběr a zpracování dat je prováděno za využití kombinace metod klasické historiografie (archivní výzkum), historické antropologie (diskursivní, narativní a symbolická analýza) a sociální antropologie (kvalitativně zaměřené narativní a polostrukturované rozhovory).
Prémie Lumina quaeruntur (AV ČR)
LQ300582201
2022-2027
Řešitel: Martin Fotta
Členové týmu: Mária Málková, Anna Clara Viana de Oliveira, Tina Magazzini
Tento projekt přehodnocuje pohled na Romy z “největší evropské menšiny" na pan-atlantickou diasporu zformovanou procesy a vztahy, které strukturují globalizovaný svět. Přispívá k pochopení relační povahy identit a sociálních klasifikací. Navzdory staleté přítomnosti Romů v Americe a Africe je výzkum stále metodologicky eurocentrický. S romskými identitami se běžně zachází bez ohledu na globální vazby, které utvářejí pohled Romů na sebe sama a na jejich postavení ve vztahu k ostatním etnickým komunitám. Projekt navrhuje zkoumat romskou identitu v komparativním, transnacionálním a interkulturním rámci. Tým uskuteční etnografický a archivní výzkum v jižním Atlantiku a bude zkoumat sociální postavení Romů ve vztahu k jiným etno-rasovým projektům (např. atlantické otroctví). To přinese nové poznatky o tom, jak různé rasové kontexty ovlivňují jejich příslušnost a interetnické interakce.
Akademická prémie (AV ČR)
Research on Environmental Sustainability and on the Use of Resources in Central European Households (RESOURCE).
Praemium Academiae/Akademická prémie 2023, Akademie věd České republiky
2024 - 2029
Řešitel: Petr Jehlička
Řešitelský tým: Daniel Sosna, Maike Melles, Kateřina Joštová
Research Associates: Evelien de Hoop (Vrije Universiteit Amsterdam), Lucie Sovová (Wageningen University & Research), Esther Veen (Aeres University of Applied Sciences)
The rationale for this project is the realisation that Czech (and other Central European) households harbour a range of everyday practices that are significant in terms of key insights into the efficient and sustainable use of resources. The RESOURCE Project looks at two everyday practices – the production of food waste and consumption of tap water by Czech households – that are at per capita levels considerably below European Union averages. For comparative reasons, it investigates these practices also in the Netherlands. At the same time, both in academic and public policy circles the fact that Czech households master these frugal and thrifty practices is rarely reflected upon. Consequently, little is known about how these remarkable successes are achieved.
Most research projects concerned with efficient resource management on the household level seek to identify ways of reducing or minimising the use of resources while relying, explicitly or implicitly, on the adoption of knowledge and know-how transferred from Western contexts. In contrast, the originality of this Project stems from a reversed logic of questioning. How can the already low, thrifty and frugal use of resources in society be understood and this knowledge made transferrable to other societies? Answering these questions is not only an enticing scholarly challenge but, more importantly, a source of valuable knowledge and practical know-how. If this know-how on household frugal resource use were adopted at the European level, some of the European Union’s key targets concerning reductions in resource use would have been not only met but significantly exceeded.
Strategie AV 21
Koordinátor: Mgr. Maříková Kubková Jana, Ph.D.
web programu: https://anatomieav21.cz/
Odkaz českých Němců ve světle Pražské sbírky německých lidových písní
Řešitelka: Barbora Gurecká
Doba řešení: 2022
Cílem projektu je zveřejnění a zpřístupnění Pražské sbírky německých lidových písní odborné i laické veřejnosti prostřednictvím elektronické edice.
web projektu: https://odkazceskychnemcu.eu.cas.cz
Koordinátor: prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc. (do 2/2019), prof. Ing. Josef Špak, DrSc. (od 3/2019)
Internetové stránky programu: http://av21.ssc.avcr.cz/vyzkumne-programy/09-rozmanitost-zivota-a-zdravi-ekosystemu/index.html
V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:
Současný vývoj populací prasete divokého a jeho vliv na evropské ekosystémy
Cíl tématu: Napříč ústavy AV ČR nalézt a propojit badatele, jejichž současná práce může přispět k lepšímu pochopení důvodů populační exploze prasete divokého (Sus scrofa) a jejích důsledků pro evropské ekosystémy, jejich bio-diversitu, stabilitu či obecněji „zdraví“, stejně tak jako pro ekonomické a další lidské aktivity.
Koordinátor: prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc.
Internetové stránky programu: http://statav21.cz/ http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/11.-evropa-a-stat-mezi-barbarstvim-a-civilizaci/index.html
V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:
European Forests – Our Cultural Heritage
Řešitel: Jiří Woitsch, doba řešení: 2018
Anotace: Ve spolupráci s Austrian Forest Association, International Union of Forest Research Organisations a Der Österreichische Walddialog uspořádal EÚ mezinárodní konferenci Europen Forests – Our Cultural Heritage (St. Georgen am Längsee, Rakousko, 4.–7. 12. 2018). Konference byla zaměřena na problematiku poznání, ochrany a prezentace tzv. biokulturního dědictví v Evropě, která je řešena mj. na úrovni UNESCO, OSN a Evropské unie a byla zdůrazněna i v rámci priorit Evropskégo roku kulturního dědictví (2018). Hlavním diskutovaným tématem byla identifikace a následná prezentace lesů resp. kulturní krajiny jako specifické formy kulturního dědictví jednotlivých evropských států (v rovině materiální – zejm. památky spjaté s minulým využíváním lesů i nemateriální – tradiční znalosti a dovednosti, historické vědomí, folklor). Konference se uskutečnila pod záštitou rakouského Ministerstva pro udržitelný rozvoj a turismus a Správy státních lesů Estonské republiky, vystoupilo na ní
Výstupy: Abstract book ke stažení zde. Sborník v přípravě.
Koordinátor: PhDr. Luboš Velek, Ph.D.
Internetové stránky programu:
V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:
Zařazení: Projekty – Strategie 21 – Paměť v digitálním věku
Příprava a elektronická edice výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově
Strategie AV21, Akademie věd ČR; 2020–2021
Hlavní řešitel: Markéta Holubová
Cílem projektu je vytvořit a spustit vzorovou e-edici výročních zpráv jezuitské rezidence – poutního místa v Bohosudově u Teplic. Elektronické zpřístupnění výročních zpráv bohosudovské jezuitské rezidence umožní velmi efektivní práci s nimi pomocí kvalitního rejstříkování a dalších pomůcek.
Zpřístupnění e-edice zde: http://reholnici.hiu.cas.cz/literaeannue/bohosudov.html
Přerušená paměť – zaniklá a zanikající podoba českého venkova
Řešitel: Jaroslav Otčenášek
Projekt se zaměřil na vybrané oblasti českého venkova, kde tradiční kulturní krajina a s ní spojená kulturní paměť buď zcela zmizela, nebo byla výrazně přerušena a snahy o znovunavázání na starší tradice jsou tak obtížné, ne-li někdy nemožné. Konkrétně jde o vojenské prostory, oblasti výstavby přehrad a regiony postižené povrchovou těžbou především hnědého uhlí po roce 1945. Ve sbírkách Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i. jsou uloženy četné dokumenty, na jejichž základě lze studium kolektivní paměti, paměti kulturní krajiny apod. velmi dobře studovat. Oblasti zatopené přehradami a devastované povrchovou těžbou uhlí jsou zachyceny poměrně dobře, ale vojenské prostory a pohraniční pásmo jsou bohužel podchyceny nedostatečně, především z důvodu praktické dobové nepřístupnosti.
Vybrané lokality s příslušnými fotografiemi a detaily naleznete zde: http://prerusenapamet.eu.cas.cz/
Zpřístupnění fondu Zaměřovací akce České akademie věd a umění – Národopisné komise vystavením na webu (pokračování)
Řešitelky: Dana Motyčková a Kateřina Sedlická (2021)
Cílem aktivity bylo pokračovat ve zpřístupnění již digitalizovaného fondu Zaměřovací akce z dalších českých krajů vystavením na webu a revize a doplnění databáze plánové, obrazové a fotografické dokumentace. Ve 2. fázi projektu (2021) je vystavena dokumentace zaměřených objektů z lokalit v Jihočeském kraji (celkem 494 inv. jednotek), z lokalit v Plzeňském kraji (612 inv. jednotek) a z lokalit v Libereckém kraji (137 inv. jednotek).
Zpřístupnění databáze zde: http://zamerovaciakce.eu.cas.cz/
Zpřístupnění a uchování fondu Zaměřovací akce České akademie věd a umění – Národopisné komise pomocí digitalizace
Řešitelky: Dana Motyčková a Kateřina Sedlická (2019)
Cílem aktivity bylo zpřístupnění a uchování fondu Zaměřovací akce současnými neinvazivními prostředky, revize a doplnění databáze a digitalizace plánové dokumentace a fotografií. Dále vytvoření specializované databáze a zveřejnění dokumentace v první fázi (2019) z lokalit ve Středočeském kraji a okresu Praha-západ (celkem 834 inv. jednotek). Prohloubení dlouhodobé kooperace Etnologického ústavu s Národním památkovým ústavem.
Zpřístupnění databáze zde: http://zamerovaciakce.eu.cas.cz/
Digitalizace části sbírkových fondů brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.: Lidová slovesnost na Moravě: Digitalizace archivních dokumentů a tvorba databází
Řešitelky: Jana Pospíšilová, Lucie Uhlíková
Projekt zahrnuje zpracování dvou databází pramenů uložených na brněnském pracovišti Etnologického ústavu AV ČR. První zveřejňuje přehled korespondence vztahující se k činnosti Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku, Státního ústavu pro lidovou píseň a dalších následnických institucí předcházejících vzniku brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR. Nezanedbatelná je v tomto ohledu úloha Leoše Janáčka, významné osobnosti české hudební folkloristiky spjaté úzce s dějinami ústavu.
Databáze obsahuje zápisy dětského folkloru (říkadla, rozpočítadla, hry, hádanky ad.) z různých lokalit Moravy a Slezska, výjimečně z Čech a ze Slovenska, pořízené pracovníky dřívějšího Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně (dnes Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i.) od 50. let 20. století. Databáze umožňuje vyhledávání podle klíčových slov či druhů/typů útvarů a podle lokalit.
Databázová encyklopedie hudebního života DEML (J. Procházková / EÚ) - Cílem aktivity bylo koordinovat a využívat mnohonásobné zdroje informací o hudebním životě a vytvořit tak faktografickou základnu pro chybějící katalogy děl. V letošním roce bude v tomto systému prezentována databáze o Státním ústavu pro lidovou píseň.
Databáze funguje v pracovním prostředí ve dvou úrovních, kdy do druhé úrovně jsou zasílány poznatky ve standardizované podobě tak, aby se s nimi mohlo dál pracovat pro plánované soupisy a katalogy. Databáze byla původně zamýšlena pro třídění poznatků o tzv. vážné hudbě (Spolek pro moderní hudbu, spolek Přítomnost, hudební odbor IV. třídy ČAVU aj.), její obsahové využití však je flexibilní a proto do ní mohly být aktuálně zahrnuty i poznatky o Státním ústavu pro lidovou píseň. V roce 2018 byla realizována aplikace třídící poznatky o tomto ústavu a zpřístupňující prameny pro badatelské využití. Práce na databázi DEML tak byla koordinována s dalším projektem navrhovatelky, o přípravu on-line zpřístupnění dokumentace SÚLP v souvislosti s plánovanou tištěnou monografií. Databáze nabídla možnost připravovat vícestupňové zpracování poznatků z hudebního života, měla připravit informace pro plánované katalogy děl skladatelů z českých zemí (v první fázi) z 19. a 20. století, později měl být projekt rozšiřován a aplikován na starší historická období. V praxi nyní budou zpřístupněny poznatky ze Státního ústavu pro lidovou píseň.
Digitalizace ediční řady Češi v cizině (B. Gergelová / EÚ) – projekt digitalizace ediční řady sborníků Češi v cizině vycházející od roku 1986. Digitalizace celé řady Češi v cizině přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. V současné době (září 2018) je již celá edice zdigitalizovaná a je zpracovávána do formy přístupné na internetu zde.
Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Nová hesla a doplňky
Řešitel: Zdeněk Uherek
Cílem projektu bylo vytvoření digitální verze publikace „Lidová kultura - Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska“ jako základního informačního zdroje v oblasti národopisu a folkloristiky. Jedná se přibližně o 3000 hesel věcné a biografické části. V první fázi byla vytvořena pracovní verze v podobě souborů pdf, jež je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu zde.
Ve finální verzi bude každé heslo prezentováno samostatně, což umožní lepší vyhledávání, křížové odkazování i aktualizaci.
V průběhu roku 2017 bylo dosaženo zpracování přibližně dvou třetin hesel encyklopedie. Jednalo se převod z původních tiskových podkladů a jejich editaci, aktualizaci a doplnění, příp. i vytvoření nových verzí hesel. V průběhu roku 2018 bude editace dokončena a výsledek bude zpřístupněn na stránkách Etnologického ústavu v podobě plnohodnotné on-line encyklopedie.
Digitalizace Zpravodajů KSVI II.
Řešitelka: Barbora Gergelová
Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací KSVI vycházely od roku 1974 do roku 1991 jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR, etnofarmakologie, a dalších témat. Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace ze 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů. Způsob digitalizace Zpravodajů KSVI byl konzultován s pracovníky digitalizačního centra Knihovny AV ČR, pracoviště Jenštejn.
Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost
V roce 2017 byla dokončena digitalizace edice Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací (zpravodaje vycházely od roku 1974 do roku 1991), celkem 66 dílů. K souboru je připojena průvodní informace o obsahu jednotlivých svazků a možnosti jejich badatelského využití. Celý soubor Zpravodajů KSVI je přístupný zde.
Zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze a její on-line zpřístupnění na internetu
Řešitelka: Markéta Holubová
Kramářské tisky a jednolisty jako specifický typ zaznamenávání a zpřístupňování paměti a paměťové kultury společnosti představují žánr knižní produkce „konzumní“ povahy, dnes však silně ohrožený jak z hlediska svého fyzického stavu, tak z hlediska své „efemérnosti“ a bibliografické vzácnosti a jedinečnosti. EÚ AV ČR, v.v.i. jako garant péče o kulturní dědictví v oblasti lidové kultury v České republice zahájil postupnou systematizaci zpracovávání vlastních fondů kramářských tisků (cca 7.000 ks). Prostřednictvím výzkumného projektu Strategie AV21 pro rok 2017 se předpokládalo zpracování sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience formou elektronické databáze s využitím bibliografického formátu MARC 21, digitalizováním (cca 800 ks) a jejím on-line zpřístupněním na internetu s širokým rejstříkovým aparátem (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů).
Databáze kramářských a starých tisků
V první polovině roku 2017 digitalizoval Jáchym Suchomel celý fond německých kramářských tisků, jednolistů a kupletů (tj. 800 ks) a pro jejich následné vhodnější uložení byly pořízeny spisové desky. Markéta Holubová prováděla katalogizaci sbírky v mezinárodně uznávaném bibliografickém formátu MARC 21 a souběžně se vytvářel široký rejstříkový aparát (tj. rejstřík autorský, tematický, ikonografický, podle místa vydání, podle roku vydání, podle názvu, podle tiskařů a nakladatelů, rejstřík nápěvů a textových incipitů). Následně byly vytvořeny podmnožiny databází pro realizaci věcné kontroly záznamů, prováděla se příprava vazeb pro realizaci publikování databáze a naskenovaných titulních listů na internetu, přístup do databáze z webových stránek EÚ AV ČR, v.v.i. (technická spolupráce ing. Zbyněk Holínský). Revizi záznamů a jednotlivých rejstříků provedl Pavel Koudelka, jazykovou korekturu Kateřina Sedlická. Nová tiskárna v Pelhřimově finančně podpořila také vydání tištěného katalogu sbírky.
Zpřístupnění sbírky kramářských tisků a jednolistů německé provenience z fondu EÚ AV ČR, v. v. i. na internetu představuje vůbec první specializovanou databázi tohoto druhu v České republice.
K 16. 3. 2018 navštívilo databázi 328 badatelů. Výstupem je také publikace Markéta Holubová, Katalog kramářských tisků III. Německé kramářské tisky, jednolisty a kuplety. Praha : Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. 2017. 127 stran. ISBN 978-80-88081-15-9 a další 2 studie nacházející se nyní v oponentském řízení redakcí zahraničních časopisů.
Digitalizace Zpravodajů KSVI
Řešitelka: Barbora Gergelová
Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací (KSVI) vycházely od roku 1974 do roku 1991 jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR , etnofarmakologie, a dalších témat. Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace z 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů.
Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost.
Celý souborZpravodajů KSVI je v současné době přístupný pouze jako prezenční fond v knihovně Etnologického ústav AV ČR,v.v.i. na Florenci 3, Praha 1. Fyzický stav publikací je velmi špatný, většina Zpravodajů se již rozpadá. Jednotlivé svazky byly kopírovány v malých počtech (pouze pro potřeby pracovníků ÚEF) na Cyklostylu. Pro tisk byl používán nekvalitní papír. Vazba byla provedena pouze sepnutím kovovou sponou a přelepena měkkými deskami. V současné situaci je digitalizace jednoznačně nejlepší formou uchování tohoto cenného fondu.
Koordinátor: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.
Internetové stránky programu: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/13.-efektivni-verejne-politiky-a-soucasna-spolecnost/index.html
V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:
Mobility: zkoumání pohybu lidí, věcí a informací
Řešitel tématu: Doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
Charakteristika a cíle programu:
Fenomény migrací, globalizace či glokalizace, turismu, menšin a diaspor, odlivu a přílivu mozků jsou celosvětově aktuální. Jejich lepší chápání společností usnadňuje se s nimi adekvátně vypořádat a využívat je ke svému prospěchu. Fyzický pohyb osob, zboží, kapitálu, a informací souvisí se změnami sociálními, ekonomickými, demografickými a kulturními. V souvislosti s fyzickou mobilitou dochází ke změnám ve struktuře obyvatelstva a ke změnám jeho potřeb. Migrační pohyb působí na demografické stárnutí populace některých regionů, mění znalostní bázi obyvatelstva a jeho chování. Rostoucí mobilita je výzvou pro regionální, státní a nadnárodní politiky. Výzkum v rámci tohoto tématu hledá odpovědi na nové otázky vyžadující mezioborové přístupy a úzkou spolupráci vědců s dalšími sférami společenského života.
Konference: Migration and the Generational Experience (Praha 24. a 25. 9. 2019), program,pozvánka
Příprava monografie věnované skupině českých vystěhovalců v dnešním Srbsku
Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2019
Výzkumný program umožnil přípravu a vydání shrnující monografie s názvem Z Moravy až do Velikého Srediště: etnografické podobenství o zapomenuté náboženské komunitě. Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum krajanských komunit v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je etnograficky vykreslit podobu náboženské komunity původem z jižní Moravy, jejíž domovem se po migraci v polovině 19. století stala jihobanátská obec Veliké Srediště ve Vojvodině v dnešním Srbsku. Tato „zapomenutá krajanská komunita“ byla formována reformovanou vírou a zemským původem utvářejícím soubor po generace předávaných hodnot, základních kamenů jejich specifické kultury. Cílem knihy je postihnout sociokulturní dynamiku skupiny Središťanů (vystěhovalců z českých zemí, resp. jejich potomků), vykreslit jejich sociální strukturu v rámci časového rozpětí zhruba stoletého vývoje rámovaného příchodem migrantů do Srediště (1850) a koncem druhé světové války (1945), a identifikovat zdroje, na jejichž základě byla formována sociálně-kohezní pouta této lokální skupiny.
Knihu vydává nakladatelství CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury) v první polovině roku 2020.
Evropa: prostor migrace a vyloučení
Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2017
Díky této aktivitě byly realizovány výzkumné pobyty v Řecku a Srbsku, které se týkaly mapování migrační situace na tzv. Balkánské migrační trase. Řecko se ocitlo v centru světové pozornosti v průběhu ekonomické krize, která byla následně zcela překryta takzvanou krizí uprchlickou.
Výstupem výzkumných aktivit je „urbánní topografie“ řecké metropole Athén, reportážní seriál Příběhy souostroví Babel, cyklus pěti reportáží o situaci uprchlíků v dnešním Řecku, publikovaný na serveru Deník referendum.
Díky podpoře tohoto výzkumného programu byly texty přeloženy a publikovány rovněž v zahraničí na serveru Political Critique.
Další reportáž vzniknuvší v rámci výzkumné aktivity byla publikována na serveru aktuálně.cz: "Na maďarských hranicích tě poníží jako zvíře." V Srbsku uvázly tisíce uprchlíků bez budoucnosti, 24.3. 2017.
Evropa: prostor migrace a integrace
Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2016
Před rokem přišli do Evropy. Lidé ze Sýrie a Iráku, kteří z domova utekli před válkou. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Výzkum i výstupy navázaly na přítomnost autora projektu mezi uprchlíky a migranty na tzv. Balkánské migrační trase v roce 2015 a na jeho prvotní kontakty s lidmi na útěku, které nyní čeká integrace v západní Evropě, patrně nejdůležitější výzva, před kterou současná Evropa stojí.
Výstupy: reportážní texty a videodokumenty publikované na serveru aktuálně.cz v rámci cyklu Rok s uprchlíky v Evropě: skutečné tváře, skutečné příběhy. Online
Koordinátor: doc. PhDr. Marek Hrubec, Ph.D.
Internetové stránky programu: http://www.avcr.cz/cs/strategie/vyzkumne-programy/prehled-programu/15.-globalni-konflikty-a-lokalni-souvislosti-kulturni-a-spolecenske-vyzvy/index.html http://globalnikonflikty.cz/cs/
V rámci programu Etnologický ústav realizoval a realizuje tyto projekty:
Evropa v post-migrační situaci a nové prostory exkluze
Řešitel: Michal Pavlásek, doba řešení: 2020
V roce 2015 obcházel evropskou společností strašák migrační krize, důsledkem čehož bylo šíření migrační paniky. Lidé na útěku Evropanům připomínali možný kolaps sociálního řádu a bezpečí. Když nějakou událost pojímáme jako krizovou, můžeme očekávat specifické intervence národní států, které sami sebe chápou jako garanty bezpečí – proto vznikaly hraniční zdi lemované žiletkovými dráty, emblematické obrazy infrastrukturálního násilí. Vzrůstající moc těchto hranic přitom byla spíše příznakem ne-moci národních států oslabovaných neoliberalismem a globalizací.
Evropské státy ke zvládání migrační krize využívaly různé mechanismy, od vyhlašování výjimečných stavů po militarizaci hranic a formování souostroví hotspotů, detenčních center a uprchlických táborů zejména na ostrovech ve Středozemním moři. Lokalizace uprchlíků a migrantů do těchto heterotopických prostor vyloučení má evropské populaci garantovat stav bezpečí. Akcentace migrace coby bezpečnostní hrozby proto produkuje také specifický druh sociálních prostorů fungujících jako odkladiště nadbytečného obyvatelstva, jako místo kontroly nad holými životy aktérů migrace.
Páteří výzkumné aktivity je výzkum orientovaný na aktéry a subjekty, vůči kterým národní státy a mezinárodní instituce uplatňují mechanismy biopolitických a sekuritizačních politik. Jejím cílem je analýza tohoto problému a následné šíření zjištění směrem k široké veřejnosti. V pozadí této aktivity stojí otázka, zda a do jaké míry se idea Evropy a evropské identity opírá o biopolitický princip filtrace a vylučování těch, kteří jsou označeni jako nežádoucí.
Více než lidská migrace: Mobilita, identita a přináležitost v proměňujícím se světě
Řešitel aktivity: Mgr. Luděk Brož, MPhil., PhD. (Etnologický ústav AV ČR), Spoluřešitel: Mgr. Jiří Krejčík, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)
Polské úřady nedávno vyhlásily plán postavit jeden z nejdelších plotů v Evropě, který by ochránil východní hranici země před nežádoucími migranty a vysoce nakažlivými nemocemi, které by mohli potenciálně přenášet. Záměr na první pohled připomíná plán amerického prezidenta Donalda Trumpa vystavět zeď podél hranic s Mexikem, nebo již existující maďarský plot na srbských a chorvatských hranicích, ale je zde jeden podstatný rozdíl. Choroba, které se Polsko i další evropské státy bojí, je africký mor prasat (African Swine Fever, ASF) a nežádoucími migranty nejsou lidé, nýbrž divoká prasata z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Nejde přitom o jediné plánované oplocení. Podobný plot připravují také dánské úřady za účelem zabezpečit zemi před prasaty z Německa. Zdá se, že „trojský kanec“, přenašeč obávaného viru, přispívá ke vzkříšení staronových hranic srovnatelnou měrou jako migrující lidé. Na své cestě tak narušuje schengenský prostor volného pohybu a stává se součástí nového režimu (bio)sekuritizace.
Mezinárodní workshop si klade za cíl nalézt empirické a analytické synergie mezi studiem pohybu lidí a pohybu jiných živočichů napříč hranicemi, a to hranicemi jak fyzickými, tak symbolickými a biopolitickými. Jejich překročení s sebou nese destabilizaci zavedených pořádků přináležitosti a spouští procesy odcizování a protekcionismu, které doléhají i na světovou politiku. Na workshop jsou zváni účastníci, kteří se podělí o svůj empirický výzkum a konceptualizaci migrace ve vztahově komplexním světě obývaném plejádou živočišných druhů. Se zaměřením na probíhající, historické a očekávané pohyby lidí i nelidí budou zkoumat, jak se proměňuje význam a analytický přínos konceptů jako přináležitost, prekarita, (bio)bezpečnost, invazivnost, ekosystém, domorodost, národ nebo stát. Můžeme stále hovořit o proudu „metafor“ mezi popisy lidské a nelidské migraci, pokud odmítneme vidět tyto jevy jako příslušející k ontologicky nesouměřitelným doménám?
Předpokládané výstupy:
Mezinárodní dvoudenní vědecký workshop plánovaný na září 2019 předpokládá 15 účastníků (2 ze zámoří, 10 z Evropy). Na akci budou pozváni také vybraní zástupci médií za účelem popularizace nových konceptuálních přístupů k fenoménu migrace. Kromě odborných výstupů (článek, případně sborník) a networkingu mezi vědeckou komunitou tak workshop přispěje k šíření povědomí o novém možném pojetí migrace živočišných druhů a jeho důsledcích pro světovou politiku.
Adaptační profily uprchlíků
Řešitel aktivity: PhDr. Stanislav Brouček, CSc. (Etnologický ústav AV ČR)
Česká a slovenská migrace do JAR narostla v letech 1968–1969 z původních několika desítek jednotlivců v odhadech na pět a více tisíc. Hlavní komunity vznikly v Kapském Městě, Johannesburgu, Pretorii, na jihu v Durbanu. Migranti sem přicházeli takřka výhradně přes Vídeň a v naprosté většině se jednalo o školené pracovníky v technických profesích. Přestože prostředí, do něhož vstoupili, bylo natolik odlišné, že znamenalo po příchodu šok, měli noví přistěhovalci šanci vše kompenzovat téměř neomezenými možnostmi pro aktivní uplatnění. Během sedmdesátých a osmdesátých let 20. století se výrazně posunuli po stránce hmotného zajištění svých rodin a pro většinu z nich představovala zkušenost s novým prostředím nebývalý nárůst individuálních jistot.
Imigrační podmínky pro české a slovenské přesídlence se odvíjely od skutečnosti, že jihoafrická ambasáda ve Vídni dokázala reagovat na československou emigrační nabídku a přilákala do své země tisíce prchajících lidí. Zároveň si mohla klást podmínky, které se lišily od imigračních požadavků ostatních zemí přicházejících v úvahu pro české a slovenské emigranty. Ani Chile, Austrálie, Spojené státy nebo Kanada nepožadovaly důkaz, že žadatel o víza není a nikdy nebyl členem komunistické strany. Jihoafrická ambasáda ve svých výběrových pohovorech upřednostňovala mladé manželské páry, nejlépe již s dětmi.
Respondenti vypovídají, jak se po přesídlení dozvídali o jasném imigračním záměru, že totiž právě o druhou generaci přistěhovalců tato země stojí především, a to pro jejich snadnější adaptaci. Na druhém místě po mladých manželských párech s technickým vzděláním a s dětmi byla preferována kategorie svobodných mladých mužů, pochopitelně opět za předpokladu, že nebyli členy komunistické strany. Svobodné ženy nebo vdovy vůbec neměly šanci dostat se do této země, ledaže narychlo uzavřely sňatek ve Vídni. Je zaznamenáno několik případů, kdy český kněz působící ve Vídni pomohl českému páru k uzavření manželství a tak umožnil splnit ženě jednu z důležitých vízových podmínek. Při pohovorech na ambasádě ve Vídni byl také nutný závazek, nebo slib, že žadatelé o vstup do Jihoafrické republiky apartheid neodsuzují a nebudou proti němu protestovat, nenechají se zaměstnat u černošského bosse a nebudou mít pohlavní styk s příslušníky černošského obyvatelstva, natož aby se s nimi pokusili o jakoukoli formu párového soužití.
Studie je založena na dvou dvouměsíčních pobytech v JAR (2004 v Kapsku, 2006 v Pretorii, Johannesburgu a Durbanu a jejich okolí) mezi českými slovenskými posrpnovými uprchlíky a na následném výzkumu některých z nich po přesídlení do Československa. Hlavním pramenem vedle zúčastněného pozorování jsou rozhovory s těmito uprchlíky nahrávané na magnetofonový záznam a dále foto a video dokumentace.
„Ilegalita“ a deportabilita migrantů ve střední Evropě
Řešitel aktivity: Michal Šípoš, PhD. Filosofický ústav AV ČR / Etnologický ústav AV ČR
Ilegalizace migrantů, včetně uprchlíků, se v kontextu současné globální politické, sociální a ekonomické restrukturalizace využívá jako účinná disciplinární metoda. Národní státy prostřednictvím vytváření hrozby deportace a částečného začleňování uprchlíků zásobují trhy flexibilní a levnou pracovní silou. Záměrem výzkumné aktivity je prodiskutovat problém „ilegality“ a deportability migrantů v postsocialistické části střední Evropy prostřednictvím analýzy konstruktu identity uprchlíka v Polsku. Projekt vychází z dlouhodobého terénního výzkumu, který se realizioval v polských archivech a uprchlických centrech. Výzkum zachycuje změny v azylové politice v Polsku v období mezi roky 1990 a 2010 i vývoj po roce 2010 ve světle událostí jako evropská migrační krize nebo Brexit.
Migrace Čechů do zahraničí, krajanská a návratová politika
Řešitel aktivity: PhDr. Stanislav Brouček, CSc. Etnologický ústav AV ČR
Výsledkem aktivity pro roky 2017 a 2018 bude kolektivní publikace o současných migracích Čechů do zahraničí a také o krajanské a návratové politice. Základem publikace se stanou výsledky konference uspořádané s komisí pro krajany Senátu Parlamentu ČR. Konference bude mít odborný charakter. Účastní se ji také jednotlivé resorty vlády ČR a zástupci krajanských organizací. Publikace bude prezentovat širokou názorovou hladinu zástupců vědecké obce, státní správy a zahraničních Čechů. Diskuse budou podkladem pro odborné články a studie. Zvláštní důraz bude kladen na migraci Čechů do Francie a francouzských kolonií.
Tradiční národnostní menšiny ČR a imigranti z jejich mateřských zemí
Řešitel aktivity: PhDr. Andrej Sulitka, CSc. Etnologický ústav AV ČR
Výzkum se zaměří na funkce menšinových organizací v životě národnostních menšin (na příkladu vybraných národnostních menšin). Cílem výzkumu je provést hodnocení aktivit tradičních národnostních menšin v ČR a vliv migrace z jejich mateřských zemí na jejich činnost, a to se zaměřením na otázky:
- kolektivní paměť příslušníků národnostních menšin, historické a současné migrace,
- paměťový konstrukt v návaznosti na časovou osu migrace (historické menšiny, menšiny se statusem z meziválečného období, menšiny po druhé světové válce),
- identifikace imigrantů s národnostně menšinovým společenstvím příslušné národnostní menšiny,
- participace imigrantů na činnosti organizací národnostních menšin.
Prevence sebevražednosti v kulturně heterogenních podmínkách
Řešitel aktivity: Mgr. Luděk Brož, MPhil., PhD. Etnologický ústav AV ČR
Kritická suicidologie je nový transdisciplinární intelektuální obor a společenské hnutí, jehož rozmanité příspěvky a aspirace je možno vidět na různých místech. Díky úsilí mnoha kritických suicidologů jsou dnes dobře zdokumentovány limity mainstreamové suicidologie. Chápeme, že v současné atmosféře globálního kapitalismu bylo rozšíření mainstreamové suicidologie usnadněno vstupem velkých farmaceutických společností zakořeněných v dominantním narativu globální biomedicíny, která hlásá reduktivní a individualizované modely lidského zoufalství. Ve snaze využít kritiku k produktivním cílům nabízí kritická suicidologie sociopoliticky a kulturně informovanější pochopení sebevražednosti a její prevence. Klíčová otázka, kterou si musíme položit, je jak prosazovat tento přístup, který je již z definice závislý na kontextu, a jak jej dobře šířit.
Aktivita zahrnuje dvoudenní setkání odborníků a odbornic na kritickou suicidologii z Austrálie, Afriky, Severní Ameriky a Evropy, na němž bude projednána tříletá strategie rozvoje odvětví kritické suicidologie a její praxe. S ohledem na jiná úspěšná kritická intelektuální hnutí (např. kritická kriminologie, kritická psychologie aj.) bude vyvinut vícesměrný přístup:
produkce znalostí a mobilizace
komunikace (sociální média, mainstreamová média atd.)
vedení studentů magisterského a doktorského studia
program konference (Perth 2018; Vancouver 2019)
Společnost v pohybu a veřejné politiky
Society on the move and public policy
Strategie AV21, Akademie věd ČR, 2020-2022
Řešitel: Mgr. Michal Pavlásek, Ph.D.
Řešitelský tým: doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. (hlavní řešitel), PhDr. David Černý, Ph.D., PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D., Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D.
Partnerské instituce: Filosofický ústav AV ČR, v.v.i., Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Ústav informatiky AV ČR, v.v.i., Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i.
Ve výzkumném programu se věnujeme sociálně-ekonomickým fenoménům především z oblastí školství a vzdělávání, trhu práce, daní a dávek, chudoby a nerovností, demografického stárnutí, veřejných financí a behaviorálních aspektů. I díky zapojení dalších pracovišť jsou do výzkumů a šíření výsledků uplatněny poznatky a přístupy souvisejících oborů, jako je sociologie a psychologie, ale také právo, etika a operační výzkum, včetně hodnocení dopadů regulace veřejných politik. Velmi aktuální témata přinesla pandemie covid-19, kterým je věnována velká pozornost s cílem rozšířit poznání a pomoci zmírnit dopady očekávané ekonomické krize na českou společnost. Do iniciativy se zapojila řada vědců napříč vědeckými disciplínami, ústavy Akademie věd a univerzit z Česka i zahraničí.
Velkou oblast výzkumu představuje etika a odpovědnost. Díky moderním technologiím jsou tradiční prvky osobní odpovědnosti vystavovány dalším zkouškám. V tradiční etické nauce bývá odpovědnost spojována s člověkem, který odpovídá za své jednání, případně nese následky způsobené svým jednáním. Již 20. století ale nastolilo otázku toho, zda subjektem odpovědnosti nemůže být v jistém smyslu také zvíře, a hranice se v moderní době rozšiřuje i mimo živé organismy, na nové technologické autonomní systémy. Vývoj vědy a techniky totiž nutně předkládá možnost rozšíření konceptu odpovědné osoby – samostatně odpovědní by tak mohli být i roboti, resp. i jiné autonomní přístroje. Program zkoumá i zcela nový typ odpovědnosti – odpovědnost člověka za životní prostředí a budoucí generace.
Významným tématem, kterému se věnujeme, je vývoj na trhu s bydlením a trendům zhoršující se dostupnosti bydlení mladých lidí v hlavních urbánních centrech České republiky. Ve spolupráci s bankovním sektorem detailně zkoumáme dostupná cenová data, dosavadní vývoj cen bydlení a detekujeme rozdíly v tomto vývoji mezi různými zdroji dat. Na základě těchto analýz jsou kalkulovány dopady vývoje trhu bydlení na dostupnost bydlení u mladé generace, kteří aktuálně nedostupnosti bydlení čelí nejvíce. Cílem je mimo jiné navrhovat a vyhodnocovat různé varianty regulačních opatření.
Moderní společnost výrazně ovlivňuje mobilita a migrace. Bezprecedentní pohyby lidí, myšlenek a zdrojů ovlivňují všechny aspekty života společností, včetně státní suverenity nebo vnímaní identity. Mobilita a migrace narušuje dominanci národní identity a občanství ve prospěch identit transnacionálních a hybridních. Zároveň přispívá k nárůstu xenofobie a populismu, protože evokuje zánik zavedeného pořádku a ohrožení. V programu zkoumáme fenomény, jako jsou vztah mezi mobilitou a státní, resp. nadnárodní regulací; vymezování hranic a vytváření odlišností; formování pořádku a street-level bureaucracy; transformace národních identit a občanství; každodennost a subjektivita aktérů migrace.
Společnosti v pohybu: výzvy mobility a migrace
Strategie AV21, Akademie věd ČR
Řešitel: Michal Pavlásek
Řešitelský tým: Veronika Beranská a Zdeněk Uherek
V projektu se oba spolupracovníci zaměřují na krajanské migrace z Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Veronika Beranská se současně soustřeďuje na vzájemný transfer prvků lidového léčení a alternativní medicíny. Zdeněk Uherek pak v rámci projektu mimo jiné studuje mobility a migrace Romů.
Hlavní koordinátorka projektu Město jako laboratoř změny: PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Koordinátor výzkumných aktivit za Etnologický ústav: PhDr. Přemysl Mácha, Ph.D.
Web projektu Město jako laboratoř změny
Městské dělnické kolonie v Čechách
Řešitelka: Barbora Gurecká
Partnerská instituce: Masarykův ústav a Archiv AV ČR (doc. Jemelka)
Doba řešení: 2022
Cílem projektu je zmapování dělnických a nouzových kolonií v Čechách. Byl vytvořen webový portál (www.delnickekolonie.cz), kam jsou postupně přidávány hesla k jednotlivým koloniím.
Každodenní život v Brně v první polovině 20. století
Řešitelka: Jana Nosková
Doba řešení: 2020
Edice autobiografických pramenů ze sbírek Etnologického ústavu AV ČR
Urbanonymie Ostravy v čase a prostoru
The urbanonyms of Ostrava in time and space
Strategie AV21, Akademie věd ČR, 2020
Řešitel: Přemysl Mácha
Řešitelský tým: Luděk Krtička, Jaroslav David
Partnerské instituce: Ostravská univerzita, Magistrát města Ostravy
Cílem aktivity bude na základě dosavadního výzkumu a po doplnění dodatečných informací vytvoření veřejné interaktivní on-line databáze urbanonymie Ostravy s možností přepínání časových vrstev a zobrazování informací o motivaci urbanonym a historii míst. Dalším výstupem bude publikace odborného článku v recenzovaném časopise a představení výsledků na mezinárodní konferenci.
Protesty v post/socialistických krajinách v premenách času (workshop)
Řešitelka: Eva Šipöczová
Doba řešení: 2020
Cieľom workshopu bude kultúrne-historický pohľad na podobu protestov, demonštrácií a manifestácií v postsocialistických krajinách. Vedecká perspektíva bude rozšírená o prístupy aktérov a aktérok z oblasti umenia a aktivizmu. Počas workshopu bude snahou zbúrať hranice postavené vzťahom výskumník/čka – informátor/ka. Aktéri a aktérky s priamou skúsenosťou s realizáciou protestov budú počas workshopu v pozícii expert with experience. Sami pri svoje práci často siahajú po odbornej literatúre (historická, sociologická, umenovedná) a ich praktické skúsenosti prekračujú hranice odborníkov/čiek vymedzené základným výskumom.
Otvorenie diskusie mimo akademické prostredie predstavuje možnosť popularizácie vedy, a zároveň možnosť naviazania rovnocenného dialógu medzi zástupcami a zástupkyňami rôznych perspektív uchopovania kultúry protestu.
Městské slavnosti: hudba a tanec jako prostředek utváření identity místa
Řešitelka: Daniela Stavělová
Doba řešení: 2020
Cílem aktivity je sledování festivit, kde se hudebně taneční projev stává součástí tzv. rituálního jazyka, který je schopen přenášet společně sdílené symboly do veřejné komunikace.
výstup: časosběrná audiovizuální dokumentace pro filmový dokument.
Ostatní projekty
Prosaic Folklore and The Post-Socialist Memory
Program mezinárodní spolupráce začínajících výzkumných pracovníků, AV ČR
MSM300582101; 2021
Hlavní řešitel: Mgr. Eva Šipöczová, Ph.D.
Partnerské instituce: Eesti Kirjandusmuuseum, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici
The submitted project focuses on folkloristic research on collectively shared ideas of the past, transmitted orally and through contemporary prosaic folklore. The project addresses how society creates images of the past by means of jokes, anecdotes, rumours, surmises, unverified information, conspiracy theories, and urban legends. Attention will be paid to the reflection on twentieth-century history with regard to the Second World War and the era of Socialism. The folkloristic approach will be combined with theoretical knowledge about the memory as a cultural phenomenon. During the research stay, materials will be collected by means of interviews and questionnaires distributed among young generation, which creates their relation to the twentieth-century historical events primarily in a way different from their own experience (family narrations, education, pop culture etc.). The research in Estonia and Slovakia will offer an opportunity of comparing the collected aterial and the interpretation thereof to the backdrop of a different post-war development of the countries.
Giľora, archiv živých romských písní
Projekt Giľora (v romštině „písničky”) zaznamenává, archivuje a zpřístupňuje zpěv romských zpěváků a zpěvaček, kteří rádi zpívají, ideálně s lidmi, s nimiž častěji zpívají. Zaznamenáváme a studujeme písně v kultuře českých Romů, zkoumáme současnou podobu romského písňového folkloru v ČR. Projekt je specifický svým zaměřením na osobnosti zpěváků a na jejich repertoár – spíš než na kapely – a rovněž preferencí záznamů „unplugged“. Cílem nejsou dokonalé nahrávky ve studiové kvalitě, ale dokumentace role písní a zpěvu v kultuře českých Romů dnes. Z této dokumentace a polostrukturovaných rozhovorů pak vychází etnomuzikologický výzkum současné romské zpěvnosti v ČR.
Koordinátor projektu: Ondřej Skovajsa, Ph.D.,
Řešení a supervize: doc. PhDr. Lubomír Tyllner, CSc.
Podpořeno Bader Philanthropies, Inc.
2021-2024
V SVI EÚ AV ČR jsou uloženy rozsáhlé fondy a sbírky dokumentů s především související národopisnou tématikou (mj. fotodokumenty, fonodokumenty, výzkumné záměry, kresby, plánové dokumentace apod.). Díky jejich značné historické a vypovídací hodnotě se tyto fondy a sbírky řadí k nejvýznamnějším pramenným základnám vědecké práce v oblasti národopisu na území ČR. Dokumentační sbírky, jejichž počátky sahají až do 1. poloviny 19. století, vznikaly díky organizované sběratelské činnosti a terénním výzkumům. Tyto fondy ústav dále rozšiřuje vlastními výzkumy, ale nemalá část novějších sbírek pochází také od amatérských sběratelů, z darů a samozřejmě i z nákupů.
Národní plán obnovy
The National Institute for Research on the Socioeconomic Impact of Diseases and Systemic Risks (SYRI)
Program podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, MŠMT
LX22NPO5101, 2022–2025
Vedoucí výzkumné skupiny Společenská odolnost: Alice Koubová, Filosofický ústav AV ČR
Řešitel za EÚ AV ČR: Michal Šípoš
Členové týmu za EÚ AV ČR: Luděk Brož, Martin Fotta, Mária Málková
SYRI je vědecká platforma, která sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Její cílem je zkoumat rizikové situace a zmírňovat problémy, které mimořádné události, jako je pandemie COVID-19, válka mezi Ruskem a Ukrajinou, inflace a zdražování nebo klimatické změna, přinášejí.
